Němečtí ekonomové začínají odhadovat, jak tvrdě zasáhne virová nákaza největší evropskou ekonomiku. Ta se ještě před vypuknutím epidemie potýkala se zpomalením a balancovala na hraně, zda se propadne technicky do recese. 

Výhled pro tento rok je mnohem pesimističtější. I když německá vláda patřila ještě na začátku března k těm, které nechtějí během šíření koronaviru příliš omezovat ekonomiku, zvyšující pošty nakažených nakonec vedly k restrikcím a uzavřením obchodů, které nejsou nezbytné pro obyvatele. Termín vláda Angely Merkelové prozatím prodloužila do 19. dubna.

Nyní je jasné, že Německo do recese spadne. Základní a nejpravděpodobnější scénář poradní ekonomické rady německé vlády rady počítá s tím, že se ekonomika bude během léta normalizovat. Pak by to znamenalo, že se HDP pro tento rok sníží o 2,8 procenta. Tím, že se odloží spotřeba v následujících měsících, by mohla naopak ekonomika příští rok poskočit o 3,7 procenta. 

Existuje ale i pesimističtější scénář pro případ, že obchody i výroba budou pozastaveny delší časové období. Pak by letošní propad dosáhl 5,4 procenta, ale v roce 2021 poroste čtvrtá nejsilnější ekonomika světa o 4,9 procenta. Pokud by se ale ekonomika plně zotavila až na přelomu roku, došlo by v roce 2021 k růstu okolo jednoho procenta. 

Německý kurzarbeit

Časopis Die Zeit ale upozornil na jedno alarmují číslo. Tím je počet podniků, které budou chtít v rámci opatření kurzarbeitu dotace na platy. Na konci března jich bylo 470 tisíc, což znamená historický rekord. V letech finanční krize 2009 až 2010 tento nástroj využilo pouze 50 tisíc firem. V současnosti o podporu žádá desetkrát více podnikatelů než před deseti lety.

V Německu je celkem 3,5 milionu společností, o pomoc tedy žádá 13,4 procenta firem. Opatření dopadne na 7,5 milionu zaměstnanců, tedy na každého šestého. Navíc je pravděpodobné, že se čísla během dubna dále zvýší. Čtvrtina firem podle průzkumu institutu Ifo počítá s tím, že o peníze na platy požádá stát. 

Těžkosti se ale netýkají rovnoměrně všech sektorů. Potravinářský a chemický sektor musí naopak směny přidávat. Problémy ale hlásí automobilový průmysl, strojírenství a elektroprůmysl. 

Podpora až na jeden rok

Vláda na zaměstnance v průměru přispívá částkou 4000 eur a režim může trvat až jeden rok (v Česku maximálně tři měsíce). Německé pracovní úřady proplácí firmám 60 procent čisté mzdy, respektive 67 procent, pokud zaměstanci žijí v domácnosti s dětmi. Úřady mají finanční rezervu ve výši 26 miliard eur (v přepočtu 715 miliard korun), proto se generální ředitel spolkového úřadu práce Detlef Scheele nedostatku peněz neobává. 

Německo těží v současné době z toho, že posledních šest let mělo rozpočtové přebytky. V roce 2019 to bylo 13,5 miliardy eur a celkem disponuje rezervou ve výši 48 miliard eur (1,3 bilionu korun). Země plánovala, že většinou použije na integraci uprchlíků a na investice do infrastruktury. 

V březnu spolková vláda v Berlíně kurzarbeit rozšířila i na sociální a zdravotní odvody, takže zaměstnavatelé mají fakticky nulové náklady na platy. 

Navíc počítá s tím, že pro tento rok vynaloží na boj s pandemií koronaviru a na podporu ekonomiky 156 miliard eur (4,3 bilionu korun). To je podle většiny německých ekonomů přiměřená suma.

Pokud se podaří německý ekonomický motor co nejdříve nastartovat, bude z toho mít prospěch i český byznys, protože Německo je s přehledem největším obchodním partnerem České republiky. 

Pozn.: Statistika za rok 2018. Zdroj: ČSÚ

Podle odhadu MPO za rok 2019 činil vývoz do Německa 1 449 miliard korun. Celkem činil export 4 563 miliard korun.