Začíná se z toho stávat tradice. Vláda narychlo a bez důkladné analýzy vymyslí nové opatření proti šíření covidu. Nejprve vypustí do médií pokusné balonky a na základě reakcí veřejnosti pravidla upraví. Poté je s velkou slávou představí na tiskové konferenci. V následujících dnech provede ještě několik změn. A nakonec se ukáže, že opatření stejně nefunguje.

Během pandemie jsme to zažili mnohokrát: Stalo se to s chytrou karanténou, semaforem i indexem PES. Bylo by proto překvapením, kdyby další z řady vládních akcí v boji s koronavirem dopadla jinak. Premiér Andrej Babiš ale nezklamal.

Aby se vyhnul zavření průmyslu, ohlásil na začátku března plán na povinné testování zaměstnanců v továrnách. Výsledek je tristní: Nejdříve zmizely z trhu testovací sady a pak zkolabovala i odběrová místa pro veřejnost. Právě tam firmy zaměstnance poslaly, když nesehnaly testy vlastní. Splnění povinnosti se tak pro některé firmy stalo skoro neřešitelným problémem.

Připomíná to jinou akci ještě z doby předcovidové – zavádění EET. Když se Babišova vlajková loď rozjížděla, přišlo se na to, že nepočítá s mnoha profesemi. „Kdo mohl vědět, kolik tady máme druhů podnikání?“ divil se Andrej Babiš. Je zjevné, že od roku 2016 tato čísla musel zapomenout – ani při akci testování se vláda jaksi nedopočítala.

Snad už i největšímu optimistovi musí být jasné, že dnešní kabinet na jakýkoli komplikovanější úkol, než je pořízení fotky na facebook, jednoduše nemá. Poslední šancí, jak si napravit reputaci, je zvládnout očkování. Ani to zatím bohužel nevypadá příliš nadějně.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.